Historie Krnovské synagogy

Budova byla postavena v letech 1871-1872 stavitelem Ernestem Latzelem v novorománském slohu, s interiéry v maurském stylu, inspirovaném stavbami sefardských Židů. Celkové náklady na výstavbu templu dosáhly 26 tisíc zlatých, z toho 500 zlatých přispěl sám císař František Josef I.

Dobový tisk o této události napsal:

"Krnov - Pátého dne měsíce konalo se zde zasvěcení právě zbudovaného monumentálního izraelitského chrámu, jehož slavnostní ráz, podtržen živou účastí obyvatelstva místního bez rodílu vyznání, stavu či povolání, stejně jako příjezdem hostí z okolí a přilehlých obcí, skýtal pohledu na velkolepou společnou lidovou slavnost. Se správným zřetelem na místní poměry jakož i na skutečnost, že jde o první izraelitský chrám, který zde byl kdy postaven, nehledělo se útrat, aby zasvěcení mohlo býti uspořádáno co nejslavnostněji, a také se povedlo dodat slavnosti notné váhy jak po stránce kazatelské tak po stránce hudební, a to v případě prvním díky panu Dr. Plackovi, rabínovi z Brna, a v případě druhém díky přednímu zpěváku Blumovi se skvělým, dobře školeným sborem z Opavy a tamní Hummelovskou kapelou. Pořádání slavnosti svěřeno bylo do rukou komise, která pod vedením svého bdělého předsedy, pana Med. Dr. Husserla, zařídila ji v každém směru skvostně. Přesně ve 3 hodiny odpoledne shromáždili se všichni naposledy ve staré modlitebně a poté co vyslechnut odpovídající žalm a vyřčena slova rozoučení ústy místního učitele náboženství a kazatele pana A. Anschlowtze, vydal se do nového Božího domu průvod, do kterého zapojili se dle předurčeného pořadí funkcionáři c.k. okresní hejtman, c.k. okresní soudce, důstojnický sbor, vší místní obcí vážený farář spolu s dalšími duchovními konfese katolické i protestantské, starosta a městská rada, učitelstvo všech místních vzdělávacích zařízení a další význační měšťané a početní hosté z blízka i dáli. Napravo i nalevo od baldachýnu, pod kterým kryti byli nosiči svitků Tóry, kráčela v bílém oděná děvčata, nesoucí květinové věnce, a vojenský oddíl místní posádky složený převážně z důstojníků poskytl impozantnímu průvodu čestnou stráž, aby za zvuku hudby pomalu procházel přihlížejícími naplněným rynkem, jehož zavřené obchody a prapory ozdobené domy dokreslovaly slavnostní charakter dne. Dorazivše na chrámové nádvoří, předalo jedno z děvčat po duchaplné řeči klíče od chrámu na zdobně vyvedeném polštářku panu okresnímu hejtmanovi, který silnou, duchem Tóry a svobody nesenou a hlasitými potlesky doprovázenou řečí pochválil hluboký smysl a obětavost našeho náboženského společenství a s plným uspokojením konstatoval sounáležitost mezi vyznavači různých konfesí. Poté, co pan okresní hejtman dokončil svou řeč, zapěl hudbou doprovázený chór 24. žalm. Po úvodním zpěvu pronesl místní kazatel pan Anschlowitz krátkou zdravici a zažehl věčné světlo. Následný zpěv předního zpěváka Bluma s jeho sborem a hudebním doprovodem vyveden byl s velkou precisností a vzletná zásvětná promluva Dr. Placka, která po přesunu svitků Zákona následovala, vzbudila nadšení v obecenstvu, které opustilo dům Boží v náladě celkově povznesené a jistě také očištěno od mnohých předsudků. Závěr slavnosti tvořil znamenitě uspořádaný banket, kterého zúčastnili se krom funkcionářů zásvětné slavnosti také c.k. okresní hejtman, ck okresní soudce, c.k. major místní posádky, starosta, ředitel reálné školy, představenstvo izraelitské obce v Opavě a také mnozí hosté smíšených konfesí. Rozumí se samozřejmě, že zde nechyběly ani přípitky. Představený pan Werner zahájil kolový tanec svým "Pozvedněme číše!" na Jeho Výsost císaře, který velkodušně daroval na stavbu svatého chrámu úctyhodný obnos 500 florinů."

 V roce 1898 byly v synagoze instalovány varhany firmy Gebrüder Rieger.  Stavba je dokladem prosperity místní židovské komunity, z jejichž řad vzešla řada podnikatelů a osobností. Objekt synagogy přestal sloužit k bohoslužbám v závěru roku 1938, po obsazení Krnova německou armádou. Jako jedna z mála synagog v regionu byla krnovská synagoga uchráněna před zničením v době nacistické okupace. V listopadu 1938 byly synagogy v celém Německu vypáleny, v Krnově však městská rada vítězstvím jednoho hlasu schválila návrh stavitele Franze Irblicha rychle adaptovat synagogu na městskou tržnici. Ze synagogy byly odstraněny všechny symboly židovské víry, hebrejsky psané kamenné desatero přikázání bylo umístěno na půdu, varhany demontovala firma Rieger a prodala je do katolického kostela (v dnešním Polsku). Během tzv. "říšského pogromu" pak byla vypálena obřadní síň židovského hřbitova. Kamufláž se natolik podařila, že jak říšské, tak česko-slovenské noviny nepravdivě psaly o vypálení synagogy v Krnově. Po válce byla budova využita nejprve jako sklad, od roku 1960jako okresní archiv. Krnovská synagoga byla roku 1994 v restituci navrácena Židovské obci Olomouc. Tečku za 37 lety působení okresního archivu v budově synagogy učinila povodeň v červenci 1997. Tehdy vznikla mezi nadšenci judaismu a krnovskými mladými patrioty myšlenka zachránit silně poškozenou synagogu pro budoucí generace. S minimálními finančními  prostředky se pustili do vyjednávání s vlastníkem o možnosti synagogu spravovat a pomalu rekonstruovat.  Synagoga se tak  dočkala částečné opravy zdiva, která zastavila další chátrání. Byla položena nová dlažba a prostor byl upraven pro provizorní využívání. V květnu 1999 bylo ze zájemců o osud synagogy založeno občanské sdružení Krnovská synagoga (OSKS), které si dalo za cíl zachránit synagogu jako kulturní, náboženskou a společenskou památku a přispět k jejímu využívání. V dalších letech navázali členové sdružení kontakt s přeživšími potomky předválečné židovské komunity. Na základě z různých zdrojů získaných informací vznikla v roce 2002 publikace o historii Židů na Krnovsku a Bruntálsku. Sdružení začalo budovu provozovat k pořádání kulturních aktivit - koncertů, výstav, přednášek, z nichž mnohé měly mezinárodní charakter. V roce 2004 byla budova synagogy převedena do majetku Federace židovských obcí v ČR, došlo k rekonstrukci střešní krytiny obou věží a po 66 letech se na věže vrátily Davidovy hvězdy.  Sdružení v roce 2004 zahájilo donátorský projekt "70 míst, 70 osudů" na získání souboru historických lavic z roku 1897, které původně sloužily v synagoze v Olomouci, vypálené nacisty v létě 1939. Peníze na zakoupení lavic a jejich opravu získalo sdružení od vlastních členů a sponzorů. Menší část souboru  byla posléze postoupena synagoze v Lošticích. Od roku 2005 udílí sdružení za pomoci sponzorů cenu Dr. Sigmunda Langshura, předválečného krnovského profesora, studentům gymnázia v Krnově, a obdobnou cenu pro studenty gymnázia v Bruntále. V roce 2006 započala v synagoze kompletní repase oken, zčásti podle dochovaných vzorků původních okenních tabulek. Obsah činnosti sdružení byl v roce 2006 doplněn o vzdělávací program proveřejnost - čtení českého rabínského překladu Tóry s výkladem. Není bez zajímavosti, že v témže roce byl v jeruzalémské  synagoze Emet ve Emuna objeven původní svitek Tóry z krnovské synagogy, zachráněný v roce 1938  místopředsedou židovské obce Karlem Friedem. V roce 2006 se také na východní průčelí synagogy symbolicky navrátil motiv desatera přikázání v podobě vitráží. Od roku 2007 probíhala v synagoze oprava elektroinstalace, pokračovaly přednášky a kulturní aktivity, byla navázána těsná spolupráce se Židovskou obcí v Ostravě. Od roku 2008 probíhá v synagoze ve spolupráci se Židovskou obcí v Ostravě každoroční připomínka obětí šoa, poprvé zde po 70 letech opět zněla modlitba v hebrejštině. Synagogu po 70 letech navštívil rabín. Vzdělávací program na bázi oddílů z Tóry se mění v "základy judaismu", což znamená, že součástí jsou od té doby připomínky všech důležitých židovských svátků. V listopadu 2008, během 70. výročí záchrany synagogy v Krnově, byla na vstup do hlavního sálu symbolicky umístěna mezuza, vyjadřující naději, že se budova v budoucnu alespoň zčásti navrátí svému původnímu účelu. Postupně navštívili synagogu v Krnově již tři rabíni, včetně Karola Efraima Sidona, vrchního zemského rabína Federace židovských obcí v ČR. V roce 2009 se sdružení podílí na vydání publikace Jaroslava Klenovského Historie a památky židovské obce v Opavě. Téhož roku je synagoga v Krnově zařazena do síťového projektu Revitalizace židovských památek České republiky - Deset hvězd, který realizuje vlastník synagogy - Federace židovských obcí s podporou fondů EU. V rámci rekonstrukce byla v synagoze umístěna stálá expozice o židovských průmyslnících a vynálezcích a vyrobena přesná replika svatostánku se schránkou na Tóru. Synagoga tak slouží jako regionální židovské kulturní a vzdělávací centrum pro Moravskoslezský kraj. K slavnostnímu znovuotevření synagogy v Krnově pro veřejnost došlo 13.6.2014. Projekt rekonstrukce synagogy doplňuje projekt partnerského sdružení Jesenický horský spolek - Spolkový dům U synagogy v rámci kterého bylo vybudováno nezbytné zázemí. K dispozici je kancelář, přednáškový sál, recepce, kuchyně a sociální zařízení. Provoz Spolkového domu U synagogy byl zahájen 28.9.2012.