Významným počinem krnovské židovské náboženské obce bylo zřízení vlastního hřbitova. Pro tento účel byla roku 1872 zakoupena rozsáhlá parcela pod kopcem Cvilín, svažující se od jihozápadu k severovýchodu směrem k Opavské ulici.
První pohřby se uskutečnily pravděpodobně roku 1874 (tento rok je vyznačen na nejstarších náhrobcích). Za dobu existence krnovského židovského hřbitova zde bylo pochováno více než 500 zemřelých příslušníků židovské komunity z Krnova, Bruntálu, Rýmařova, Osoblahy a dalších okolních obcí, včetně některých přilehlých obcí pruské části Slezska. V období 1. světové války byli pohřbíváni i utečenci židovského původu z Haliče a Bukoviny, evakuovaní z těchto území v době ruské ofenzívy.
Zázemí hřbitova bylo postupně doplněno o obřadní síň (1902), hospodářskou budovu (datum stavby neznámé) a dům správce židovského hřbitova (1930). Z těchto budov však dnes stojí pouze dům správce židovského hřbitova. Na pozemku byla zřízena i kopaná studna s litinovou pumpou, jež se zachovala do dnešních dnů. Hospodářská budova sloužila jako vozovna pro pohřební vůz, k uložení postrojů pro tažné koně a k uskladnění nářadí. Objekt stál ve střední části parcely v místě jedné z dnešních zahradních chatek (při zasypávání sklepení v nedávných letech byly nalezeny součásti koňských postrojů).
Horní část parcely hřbitova, zaplněná náhrobky, je rozdělena pravoúhlou sítí chodníků na čtyři nestejně velké kvadranty. Horní dva kvadranty (jižní a západní) jsou zcela zaplněny náhrobky v pravidelných řadách, menší dva dolní kvadranty (východní a severní) jsou naplněny pouze zčásti, v těchto místech je už také řada hrobů zničena (včetně největších hrobek). V dolním severním kvadrantu se nacházely dětské hroby, kterých se zachoval pouze malý počet. Ve stejném prostoru pravděpodobně stála i hrobka rabína Anschlowitze (zachovala se pouze její fotografie). V dolním východním kvadrantu dominuje hrobka klasicistních tvarů od továrnické rodiny Bellak. Na jihovýchodním okraji v blízkosti hřbitovní zdi byl po první světové válce vybudován památník zde pohřbeným židovským vojákům s textem: „Zde odpočívá v pokoji osm židovských vojáků, 1914 – 1918“ (na hřbitově bylo údajně pohřbeno dokonce i několik ruských vojáků židovské národnosti z první světové války, kteří zemřeli v nedalekém zajateckém táboře).
Po dokončení synagogy a zřízení hřbitova dospěla Židovská náboženská obec v Krnově k rozhodnutí vystavět obřadní síň. Realizací projektu byl opět pověřen osvědčený Ernst Latzel, jehož firma již zajišťovala v minulosti pro židovskou obec stavbu synagogy. Plány byly dokončeny v červenci 1902 a na počátku září téhož roku bylo schváleno stavební povolení. Obřadní síň byla postavena v dolní části hřbitova v blízkosti Opavské ulice. Byla to jednoduchá stavba obdélníkového půdorysu o vnějších rozměrech 11,2 x 12,9 metrů. Obřadní síň se bohužel nezachovala, byla zničena nacisty roku 1938 (v dolní části hřbitova, kde síň stála, jsou nyní zahrady), a tak o původní podobě budovy vypovídá pouze stavební projekt, uložený v archivu Městského úřadu Krnov. – Hřbitov byl demolován nacisty v roce 1939, ničení pokračovalo i po 2. Světové válce, nicméně svému účelu sloužil do roku 1968 včetně.
V jihovýchodním rohu parcely, přiléhající k ulici V Osadě, byl u bývalého domu správce hřbitova vystavěn rodinný dům. Ve 2. polovině 80. let došlo v důsledku politického tlaku režimu ke zrušení hřbitova a k odprodání nejhodnotnějších náhrobků kamenickým družstvům. Z velkých hrobek se tak zachovala pouze jediná, hrobka rodiny Bellak (tato rodina vlastnila v Krnově továrnu na výrobu suken). Jiné hrobky, včetně hrobky prvního krnovského rabína Anselma Anschlowitze a hrobky rodiny Mondschein, byly zcela rozebrány na materiál, případně rozkradeny. Velká část náhrobků, které nebyly odvezeny, byla povalena a poškozena. Některé z náhrobků skončily v základech místních novostaveb. Díky pádu totalitního režimu nebyla likvidace hřbitova dokončena, pokračovalo však chátrání a občasná devastace vandalskými zásahy. Dolní část parcely hřbitova, zahrnující do té doby volné plochy nevyužité k pohřbívání, byla prodána do soukromých rukou a využita ke zřízení zahrad. Z původně velkoryse založeného hřbitova zůstalo v majetku židovské obce pouze torzo - pozemek o rozloze 2.500 metrů čtverečních, tj. přibližně čtvrtina původní rozlohy. - Nyní je hřbitov udržován, náhrobky jsou opraveny. Mezi asi 150 dochovanými náhrobky zaujme novobarokní tumba z roku 1910 a secesní hrobka. - Pozemek se hřbitovem patří Federaci židovských obcí v České republice.
Zdroj: www.bejtolam.cz
